Kapsa u pasu
Našel jsem kdysi starou koženou brašnu v dost bídném stavu. Byla roztrhaná, špinavá a většina lidí by ji hodila rovnou do popelnice. Jenže mně se líbila jedna její část.
Našel jsem kdysi starou koženou brašnu v dost bídném stavu. Byla roztrhaná, špinavá a většina lidí by ji hodila rovnou do popelnice. Jenže mně se líbila jedna její část.
Fotek ze Španělska z té doby moc nemám. Tehdy jsem měl úplně jiný starosti než něco dokumentovat. Dneska je to jiný. K focení jsem se […]
Když se dneska ohlédnu zpátky, říkám si, že moje kuchařská cesta nezačala v kuchyni.
Začala na cestě.
V mrazu, v teniskách, s taškou přes rameno a s hlavou plnou otázek, na které jsem tehdy neměl odpovědi.
Byl podzim, začátek 90 let.
Po Lisabonu jsem už neměl sílu pokračovat podél pobřeží. Hlad, únava a podzimní počasí mě hnaly zpátky do vnitrozemí. Přechod přes most Vasco da Gama, nekonečné pláně korkových dubů a nakonec historická Évora – tam, uprostřed ciziny, přišel po dlouhé době první záblesk naděje.
Tudela. Llegué sin planes, sin dinero, con una tienda de campaña a la espalda y con lo que la vida me echaba encima. Y como muchas veces pasa, apareció el destino. O mejor dicho, una buena persona que se fijó en otra.
Alicante přístav puerto: Okraden při somrování v přístavu Alicante (puerto)
Skutečný příběh z cest, kdy se noční procházka Lisabonem změnila v konfrontaci se zbraní. Lisabon, hrozba a lidskost v nečekané situaci.
🍾 Botellón – aneb, jak mi španělské fiesty pomáhaly přežít
Za hranicí: První kroky do neznáma Bylo ticho. Tři hodiny ráno, tma jako v pytli. Stál jsem na kraji silnice před McDonaldem ve Furth im […]
Někdy stačí málo a jsi jednou nohou v hrobě.
Patata Asada de la Feria Španělská pouliční pochoutka, která zahřeje i duši Pečená brambora…Zní to obyčejně, že jo?
Gazpacho je španělská studená polévka, obvykle připravovaná z mixované zeleniny, především rajčat, okurek a paprik. Je to osvěžující pokrm, který se tradičně podává v teplých letních měsících.
Teroristický útok Byl jsem ten den v Madridu. Ne přímo na nádraží Atocha, ale jen pár ulic odtud. Bylo to obyčejné ráno, dokud nezačaly houkat sirény.
Když jsem putoval pěšky po Španělsku, jsem dorazil do Castro Urdiales – nádherného města na pobřeží Kantábrie.
Do Bienservidy jsme z Albacete dorazili ve čtyřech – dva kluci, dvě holky. Slovenský pár a já sám, zase s batohem na ramenou a očima otevřenýma dokořán.
Copyright © 2026 | WordPress šablona od MH Themes